Lissa byla s Adrianem. Ale nezdálo se, že by zkoumali éter. "Adriane, já myslím, že bych měla jít." Nějak moc přítulně se na něj usmála. Byla jsem až skoro otrávená z toho, že je zrovna u Adriana, její přítel je přeci Christian…. "Dobře Liss, a to léčení dokončíme zítra" ukázal na škrábanec na své noze. Aha, tak proto u sebe byli tak blízko. Lissa mu zase ukazovala, jak na léčení. V tu ránu, co dořekl větu se ale vrátila, doléčila Adrianovi tu odřeninu a odběhla. To mi stačilo. Ujistila jsem se, že mezi jimi nic není, tak jsem z její hlavy zase vypadla.
A asi jsem usnula. Vzbudila jsem se totiž za světla. Večerka-nevečerka jsem se oblékla a vyrazila ven. Proklouznout kolem dohlížejícího Moroje bylo lehké, protože zrovna spal. Nekoukala jsem na cestu, tak jsem vrazila do… Alberty. " Slečno Hathawayová ! Co tady děláte ? Je dávno po večerce !" seřvala mě. " Já se omlouvám.. Ale chtěla bych na chvíli na světlo." vymlouvala jsem se. "To není důvod, aby jste porušovala školní řád ! Ale budiž. Pro jednou" to jednou zdůraznila " vám to odpustím." A zase odešla. Tak jsem se rozběhla přímo k rybníku, kde jsme já a Dimitrij šli poprvé navštívit Christianovu tetu Tašu Ozerovou.
Vlezla jsem do chatky a vypadalo to tady přesně tak, jako naposled, když jsme tady byli s Dimitrijem. Vzpomínala jsem, jak mě hladil, hřál, líbal a …
"Rozo.." Zničeho nic se tam Dimitrij zjevil. Zůstala jsem na něj překvapeně koukat. "Dimitriji, já…, byla jsem si zavzpomínat." vysvětlila jsem. "Já jsem přišel za stejným účelem. Ale teď, když jsme spolu.. Co říkáš příjemnému rozjímání ?" řekl a objal mě kolem ramen. Nezmohla jsem se na jediné slovo, pouze na činy. Otočila jsem se a vlepila mu polibek, který byl plný vášně. Kupodivu mi polibek oplácel.
Povalil mě na postel a stále mě líbal. Neměla jsem v plánu se s ním zrovna teď milovat, ale pokud nastane příležitost… "Ach, Rozo." vydechl zamilovaně. Měla jsem co dělat abych z něj nestrhala oblečení hned. Místo toho jsem mu jen svlékla košili. Líbali už jsme se asi dvacet minut bez přestávky. A nakonec…..
(detaily radši přeskočíme J )
Poté jsme propleteně leželi v posteli, jeden hřál druhého, tentokrát jsme se nebáli, že nás někdo objeví. Kdo by sem tak chodil.. "Rozo, měli bychom jít.." dala jsem mu přes rty jeden prst. "Pššt… Bojíš se snad o svou pověst?" zeptala jsem se s úsměvem. "Když jsem s tebou, tak se rozhodně o nic jiného, než o tebe nezajímám." usmál se a políbil mě. Pak se ale k mému smutku zvedl. Oblékl se a řekl "Pojď Rose, půjdeme. Odpoledne přece jdeme na naši malou, romantickou procházku…" Jen s odporem jsem se oblékla, pak mě ale něco napadlo "Dimitriji, jestli chceš, abych šla, musíš mě odnést."
Jen se usmál a k mému údivu neprotestoval, jen mě popadl do náručí a vynesl z chaty. Ale před kampusem mě položil. "Tak a tady už sama, Rose." Ještě mě políbil a řekl "Budu muset ještě na hodinu jít, uvidíme se zase odpoledne. Pa, Rozo." řekl, zamával mi a odešel. Zesmutněla jsem a vydala jsem se za Lissou. Byla ve svém pokoji ve vyšším kampusu. Zabouchala jsem na její dveře.
"Ahoj Rose, pojď dál." Otevřela dveře a já vešla. Jako vždy měla v pokoji hezky uklizeno. Šaty byli hezky srovnané ve skříni, postel ustlaná a malá květina na stolečku byla celá obalená květy. Myslím si, že k těm květům jí Lissa dopomohla. Dnes ale šlo o něco jiného, rozhodla jsem se Lisse svěřit s tím, jak se to má s Dimitrijem. "Liss, já se ti musím s něčím svěřit.." řekla jsem, přísahám poprvé, ostýchavě. "Tak směle do toho." povzbudila mě Lissa.
"Liss, ty znáš Dimitrije Belikova. No, jak to říct. On.. a … já.." koktala jsem. "Bože.." šeptla Lissa. "Ty s ním.. chodíš?" použila typický teenagerovský výraz.
" Nejen to." přiznala jsem. "O můj bože.." vykoktala svůj údiv. Jen jsem si položila hlavu do dlaní. "Já se ti omlouvám, měla jsem ti to říct dřív.." pověděla jsem Lisse. "Já to tušila." stále byla tou zprávou trochu ohromená. "A ještě něco ti musím říct. Za dvacet minut máme sraz, jdu s ním na procházku.Do toho lesíka, kde je ten rybník, na kterém jste před Vánocemi s Christianem bruslili." dopověděla jsem. "Tak si to užij." usmála se a já jsme řekla " Tak já se půjdu připravit, díky za vyslechnutí. Tak Ahoj, Liss." rozloučila jsem se. "Ahoj, Rose." řekla a zavřela za mnou dveře. A já se vydala do pokoje, připravit se na schůzku s Dimitrijem.
" Nejen to." přiznala jsem. "O můj bože.." vykoktala svůj údiv. Jen jsem si položila hlavu do dlaní. "Já se ti omlouvám, měla jsem ti to říct dřív.." pověděla jsem Lisse. "Já to tušila." stále byla tou zprávou trochu ohromená. "A ještě něco ti musím říct. Za dvacet minut máme sraz, jdu s ním na procházku.Do toho lesíka, kde je ten rybník, na kterém jste před Vánocemi s Christianem bruslili." dopověděla jsem. "Tak si to užij." usmála se a já jsme řekla " Tak já se půjdu připravit, díky za vyslechnutí. Tak Ahoj, Liss." rozloučila jsem se. "Ahoj, Rose." řekla a zavřela za mnou dveře. A já se vydala do pokoje, připravit se na schůzku s Dimitrijem.
Spokojeni s délkou ? (P.S. Píšu to ve Wordu, je to jedna strana A4 a kousek..)
Mám pokračovat ?
Jak dopadne schůzka s D. ?




tereza.kotzianova@email.cz
... mi chodí na mail.




Jé, to je krásný. Já píšu taky povídky a mám je dlouhé 6 - 12 stran, ale to je detail. Moc krásný, jen tak dál.