Zoufala jsem mámě odhalila kousek, ale jen malý kousek svého srdce.
4. kapitola... Spoutáni...
22. září 2010 v 21:15 | Sunny | SpoutániToto píšu i přes zákaz. Mám totiž zaracha na PC. Dávám to sem na poslední chvíli a omlouvám se za délku. Kdyby mě máma viděla u PC, zabije mě. Díky za pochopení. (Celá tahle kapitola se týka pouze hádky Rose a Janine.)
Dotáhla mě do mého pokoje. Byla jsem ráda, že se se mnou nezačala hádat někde mezi lidmi. Třeba v jídelně. Nebo na nádvoří. Když jsme došly do pokoje, doslova mě vtáhla dovnitř a praštila dveřmi. K mému překvapení si ale sedla na podlahu, opřela se o postel a začala vzlykat.
Já se na nic nezmohla, jen jsem tam stála, neschopna slov. Matka měla hlavu složenou v dlaních. Tahle její reakce mě hrozně překvapila. Čekala jsem, že na mě okamžitě začne ječet, jestli jsem se zbláznila a tak podobně.. Taky že začla, asi pět minut tam vzlykala, pak si ale otřela obličej, stoupla si přede mě, já jsem si mezitím sedla kousek od ní, a začala mi hned vyčítat tisíce a tisíce věcí..
"Co si myslíš, že děláš ?!" snažila se křičet tlumeně, ale to se jí nedařilo. A stále měla v hlase stopy po pláči.
"Já..mami.." Už jsem zase koktala! Sakra!
"Strážce Belikov.. On je o šest..sedm let starší než ty ! A tvoje povinnost je chránit Moroje! Oni mají přednost." Připomněla mi heslo strážců.
Snažila jsem se o sebeovládání. Já už nechci, aby můj život řídil někdo jiný! Už nechci. Nic z toho jsem samozřejmě neřekla nahlas..
"Mami, já vím, že moje povinnost je chránit Moroje, chránit Lissu. Ale než budu muset dodržovat tohle heslo, tak chci žít život podle sebe! Milovat koho chci!"
Zoufala jsem mámě odhalila kousek, ale jen malý kousek svého srdce.
Zoufala jsem mámě odhalila kousek, ale jen malý kousek svého srdce.
"Ty máš před sebou maturitu! Musíš studovat! Strážcům není dovoleno milovat jiného strážce!" Už zase mi rozkazovala. Já už na její výbuch neměla náladu. Chtělo se mi brečet. Chtěla jsem se otřásat v pláči. Zoufale jsem chtěla, aby byl Dimitrij se mnou. Aby mě jeho krásné, hnědé oči pečlivě studovaly, aby mě jeho jemné ruce držely v náručí..
"Já tohle všechno vím.. Já chci žít svůj život! Alespoň těch posledních pár měsíců mít volnost. Být s Dimitrijem!" Zoufale jsem polohlasně křičela. Neměla jsem daleko k pláči.
"Strážce Belikov-" Nedořekla větu, přerušila jsem ji.
"Dimitrij! Mami, já vím, já vím! Ale.." Po tváři mi stekla slza.
Měla jsem chuť vyběhnout z pokoje, rozběhnout se za Dimitrijem a vrhnout se mu do náruče. Jen on mě dokáže opravdu uklidnit. Z myšlenek mě opět vytrhla proslulá Janine Hathawayová, která nerozumí lásce a asi je to bezcitný stroj na zabíjení.
"Já to prostě nepřijmu! Ty máš chránit Moroje, nemáš čas na nějaké tajné milostné úlety! Musíš se učit boji, boji proti největším nepřátelům, Strigojům!"
Vážně, mohla by si najít práci jako hlasatelka, která vám bude celou dobu hustit tyhle kecy do hlavy. Dokud nezcvoknete. A věřte, že mě stálo obrovský kus mého sebeovládání, abych e jí nepokusila praštit. Zdůrazním to nepokusila. Určitě by mou ránu odrazila, než bych se vůbec pohla. Po tváři mi stekly další dvě slzy a pomalu mi kapaly na tričko. Byly na něm tři mokré skvrnky.
O mámě jsem si myslela, že dokáže milovat! Byla to ona, kdo mě v letadle po těch událostech ve Spokane uklidnil. Nikdy jsem si nemyslela, že to bude ona, že zrovna ona řekne, že má láska k Dimitrijovi je naprostá blbost! Ale měla jsem to čekat.
"Rosemarie Hathawayová! Ty ten vztah hned ukončíš! Oni mají přednost."
Jasně, ONI ano. Mé pocity, láska, život, city a štěstí jsou odsunuty až někde vzadu. Zastíněny tou povinností chránit Moroje.. Ale kdo může zabránit lásce?
Komentáře
2
&-& = Sunny ("Mami, já se jen kouknu na něco k Dú." :-D ) | Web | 23. září 2010 v 15:38 | Reagovat
[1]: Zaracha mi skončí zítra, do té doby tu kapitolu musím psát na papír. Večer se ale na ten počítač vloupám
a přidám ji ![]()
5
&-& = Sunny ("Mami, můžu e na chvíli juknout do mailu?" :-D ) | Web | 23. září 2010 v 18:35 | Reagovat
Psala jsem, že dnes večer ![]()
Dnes už to nebude. Právě jsme dostala sprda,že mám zase blbě to a to... Takže to přidím zítra kolem půl třetí ![]()
Kdy teda bude další kapča? Už tu trčím několik hodin a nic :(((:)))!
tak to ti teda v životě neodpustíme
... když realita je na prd...já radši sním :)




tereza.kotzianova@email.cz
... mi chodí na mail.




Tak to bylo teda něco. Nečekala jsem, že jí to zakáže, to mě fakt dostalo. Je to krása ♥♥♥, rychle další :)))!