close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

9. kapitola... Spoutáni...

7. října 2010 v 19:21 | Sunny |  Spoutáni
Rekordně dlouhá kapitola :-)

Cestou na kolej jsme už nikoho nepotkali. Eddie se semnou rozloučil pře schody a já se vydala do pokoje.
Jen co za mnou zaklaply dveře, začal mi na nočním stolku pípat mobil…
                                    ____________________
                                      11:20 AM                1.3          
                                            Od: Dimitrij B.          
                                     Rose, muzes se prosim  
                                     zitra rano zastavit u me
                                      na pokoji? Neco ti         
                                     potrebuju rict. Diky, D.  
                                    ____________________

Takže ráno musím za Dimitrijem. Už teď mě zajímá, co chce. Nejradši bych za ním šla hned. Stálo mě to hodně, opravdu hodně přemáhání. Nakonec jsem si ale šla lehnout…

Ráno mi zvonil budík už v šest. Kdybych nemusela za Dimitrijem, vstávala bych až za hodinu a půl. No co.
Šla jsem do koupelny a dala se do úpravy svých vlasů, abych vypadala jako člověk.
O patnáct minut později jsem vyšla z pokoje. Mířila jsem přímo k budově strážců. Cestou jsem nepotkala nikoho, kdo by mi bránil v tom, abych tak brzy ráno opouštěla kolej. Doufala jsem, ať nepotkám matku.
Za chvíli už jsem klepala na Dimitrijovi dveře. Otevřel mi v pyžamu..
"Nemyslel jsem, že tady budeš tak brzy. Ty nevíš, že byla zrušena výuka kvůli nemoci profesorů? Prázdniny začínají o den dříve. Ale my stejně letíme až zítra." Pousmál se.
"Co?" nemohla jsem věřit vlastním uším. Výuka zrušena? To se mi nějak nezdálo.. "Vážně? Hele, Dimitriji, nedělej si ze mě srandu!" Škádlivě jsem se usmála a píchla ho prstem do hrudi.
"Rose, Rose. Já si s tebe nedělám legraci. Podívej." ukázal na otevřené okno, ze kterého bylo vidět na nádvoří. "Všichni ještě spí. A to je už sedm. Obvykle už je celý kampus vzhůru."
Chtě nechtě jsem mu musela dát za pravdu. "No jo, to je fakt." řekla jsem.
"Tak vidíš.." objal mě.
"Hele, Dimitriji, nechtěl jsi mi něco říct? Jinak bych sem ani nešla." To nebyla tak docela pravda. Chtěla jsem za Dimitrijem zajít odpoledne.
"Máš pravdu, úplně jsem na to zapomněl." zasmál se. " Rose, přibal si s sebou nějaké opravdu dobré boty, tmavou bundu a nějaké kalhoty, taky tmavé. Proč? No to ti, miláčku, neřeknu."
On mi řekl miláčku! No to bych ani ve snu nečekala.
"Dobře. Stejně jsem ale zvědavá, co mi tajíš." Zasmála jsem se a políbila ho. Ale jen krátce.
"Tak už běž. Musíš se vyspat. Nezapomeň, odlétáme za světla." Naposled mě políbil a vyprovodil.

Došla jsem na pokoj a do tašky si dobalila to, co mi Dimitrij nadiktoval.
Najednou mi zazvonil mobil. Už jsem bezpečně věděla kdo volá.
"Rose? Tady zase Mia. Vyřídila jsi to Lisse?"
"Čau. Jasně, vyřídila. Ale dvakrát nadšená z toho nebyla. Měla už jiné plány."
"To mě mrzí, ale královna říkala, ať jí to vyřídím." V pozadí jejího hlasu bylo slyšet takové divné chrčení. V Pensylvánii teď mají podvečer.
"Mio? Kde jsi?" zeptala jsem se zvědavě.
"Jsem venku s jedním strážcem. Jmenuje se Qathen." No jasně, že mě to nenapadlo. "Je úplně boží, je mu devatenáct a je strážce rodičů jedné mé kamarádky."
A sakra. Mie je sedmnáct. Před nedávnem jsem jí posílala přání a dárek k narozkám. A to, že se zamilovala do strážce, jejího tátu asi moc nepotěší.
"Mio! Pojď už!" ozvalo se v pozadí. Oni si tykají?
"Jo, Qate! Promiň Rose, už musím. Tak zatím." Položila telefon.
Dala jsem telefon zpět na noční stolek a zapla tašku.
Pak jsem si lehla na postel a zase na chvíli usnula.

Dobře, nebyla to chvíle. Vzbudila jsem se asi pět hodin před tím, než jsme s Dimitrijem měli odjet ze států. Rychle jsem se oblékla a upravila. Pak jsem jak raketa vyběhla z pokoje směrem za Lissou. Byla v knihovně.
Zrovna stála u jedné police a brala si nějakou knihu.
"Lisso!"
Okamžitě se otočila. "Rose! Přišla ses rozloučit?" usmála se.
"No jo. Už to tak bude." Obejmula jsem ji. "Za chvíli musíme s Dimitrijem odjet. Na letiště do Helleny je to ještě dlouhý kus cesty.." Pohodila jsem taškou, kterou jsem držela v ruce. "Určitě ti zavolám. A neboj ta kráva ti nic neudělá. A Mia se na tebe těší, má nového přítele." Obě jsme se zasmály. Lissa mě objala a já už jsem sprintovala k letišti Akademie.
Nemohli jsme letět letadlem Akademie až do Ruska. Jedno poveze Lissu asi za hodinu ke dvoru a druhé má nějakou závadu. To, co poveze Lissu má ale ještě čas, takže nás hodí do Helleny. Tam máme objednané letadlo, které nás odveze až do Baji.
"Rose! Konečně. Rychle, nastup." Dimitrij mě vedl do letadla.
Sedli jsme si vedle sebe. Dimitrij mě pustil k oknu.
"Tak, Rozo, jak se těšíš?" mile se zeptal.
"Moc. Konečně budeme pryč od slavné Janine Hathawayové."
Jen se té poznámce zasmál. "Víš o tom, že jsi málem přišla pozdě? Přišla bys o jarní prázdniny."
"Ty bys ten let určitě zdržel." Opět se mi zasmál.
"Rose, já nejsem bůh, jak si ty myslíš." řekl vesele.
A to jsem se zasmála já.
"Asi si zdřímnu.." zívla jsem.
"Zase? Dobře." zasmál se. Je pravda, že jsem spala před chvílí, ale byla jsem stále unavená.

Vzbudila jsem se v Helleně. Tam proběhl hladký přesun. Po druhé už jsem ale neusnula.
"Dimitriji, myslíš, že mě tvoje mamka nebude odsuzovat, jako tebe ta moje?" Byla to hloupá otázka, ale mě jiná nenapadla.
"Moje matka nedělá scény. Je moc hodná, a skvěle vaří. A nesmíš se leknout babičky Jevy. Vypadá sice trochu strašidelně, ale je moc hodná." Usmála jsem se při tom ´Moc hodná´.
"Budu ti věřit. A těším se na miminko, jmenuje se Zoja, že?"
"Ano. Už jsou jí tři měsíce. Je úžasná. A mamka říká, že malý Pavel, jako by mi z oka vypadl. Prý jsme si hrozně podobní." Zasmál se.
"Tak abych vás rozeznala." Poznamenala jsem vesele.
Zasmál se mé poznámce. "No, Pavlovi je jen pět, takže nás rozeznáš. A Viktorie je o dva roky mladší než ty. Budete si rozumět. Ale kolikrát už mi Katja psala, že se Viktorie zapletla s nějakým Morojem…"
"Neboj, ji to přejde. Je Viktorie taky na nějaké akademii?"
"U svatého Vasilije. Nevím přesně. Teď dělá předposlední ročník. Je dobrá. Ale v budoucnu strážkyně být nechce."
"A co Soňa? Ta je těhotná, ne? Něco takového si říkal.." zamyslela jsem se.
"Ano, čeká miminko."
"A Katja? Ta děti chtěla, nebo..?" letmo jsem naznačila druhou variantu. Dimitrij se jen zasmál.
"Ano. Zoju i Pavla chtěla. Teď chodí s jedním strážcem. Ten za nimi jezdí, kdykoliv má čas."
"A jak dlouho už jsi tam nebyl?"
"Asi… pět let? Nevím přesně. Ale je to dlouho." Zesmutněl, ale hned nasadil zase svůj předchozí, veselý výraz. Dnes jsem se s ním cítila uvolněně.
"Jak dlouho ještě poletíme?" unaveně jsem se ho zeptala.
"Asi tak hodinku, dvě." zamyslel se.
"Už se vážně moc těším.." Najednou mě něco napadlo. "A kde vlastně přistaneme?"
"Je tam takový betonový plácek, který slouží pro různé vrtulníky a malá letadla. Je to asi kilometr od našeho domku." vysvětlil mi.
"Aha, a k vám půjdeme pěšky?"
"Jistě, jak jinak?" Zasmál se.
Přitulila jsem se k němu.
"Dobrou, Rozo." vydechl. Později jsme oba usnuli.

Vzbudila jsem se na lavičce, pryč z letadla. Dimitrij seděl vedle mě a čekal, až se vzbudím.
Protáhla jsem se. "Už jsme tady?" zeptala jsem se a do toho zívla.
"Ach, Rose. Už na té lavičce spíš dvacet minut. Pojď, musíme jít." Zvedl se a vzal do ruky svoji tašku a moji si hodil přes rameno. "Jdeme." přikázal mi.
Zvedla jsem se a doběhla jsem ho. "Počkej!" křikla jsem, když se rozběhl. Se smíchem a s oběma zavazadly běžel směrem k malému domečku.
Já jsem ho doběhla. "Tak tady bydlíte?" řekla jsem udýchaně.
"Ano, tak pojď jdeme dovnitř." řekl a vykročil vpřed.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Peyton Peyton | 8. října 2010 v 18:20 | Reagovat

Krásný, délka úžasná :-D :-D!!!

2 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 8. října 2010 v 18:25 | Reagovat

[1]: Vem si, že takováhle délka už bude standart :-)

3 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 8. října 2010 v 18:49 | Reagovat

O víkendu tady nejsem,kapitola bude až v neděli večer.

4 Peyton Peyton | 8. října 2010 v 19:05 | Reagovat

Až v něděli, tak to jsem zvědavá jestli to vydržím :-D :-D

5 Lil Lil | 8. října 2010 v 19:06 | Reagovat

Moc krásný a souhlasím s Peyton, že délka je úžasná, ale až neděle???

6 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 8. října 2010 v 19:20 | Reagovat

[5]: Na tu chalupu jedu nedobrovolně a není tam net :-((((

7 Peyton Peyton | 8. října 2010 v 19:25 | Reagovat

Tak to je nejspíš fakt blbý. No dobře, je to hodně blbý:-D:(((

8 Lil Lil | 8. října 2010 v 19:26 | Reagovat

To bude dlouhý čekání:((((:)((

9 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 8. října 2010 v 20:05 | Reagovat

[6]:

[8]: Upřímně, já se divím, že se vám to líbí :-) Nečekala jsem tak velký ohlas :-)

10 Peyton Peyton | 8. října 2010 v 20:31 | Reagovat

Vždyť je to úžasný, nemysli si, že to nikdo nečte. Většinou to někdo přečte, strašně se mu to líbí, ale je líný napsat komentář. Njn, lidi:-D

11 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 8. října 2010 v 20:58 | Reagovat

[10]: Já vím, že to lidi čtou, ale očekávání bylo jiné :-P

12 Lil Lil | 10. října 2010 v 12:04 | Reagovat

V kolik bude dneska kapča???

13 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 17:46 | Reagovat

[12]: Večer :-)

14 Peyton Peyton | 10. října 2010 v 18:09 | Reagovat

A v koik asi tak hodin, protože já tu budu do půl osmé, pak musím padat pryč a tak moc se těším na tu kapitolku:)))

15 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 19:02 | Reagovat

[14]: Jsem asi tak v půlce Peyton, vydrž :-)

16 Peyton Peyton | 10. října 2010 v 19:13 | Reagovat

Budu se snažit:-D

17 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 19:24 | Reagovat

[16]: Pomalu končím, ještě půl strany :-P

18 Peyton Peyton | 10. října 2010 v 19:25 | Reagovat

To tu ještě vydržím, pokud mě mamka nevyžene :-D

19 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 19:29 | Reagovat

[18]: Mě už pomalu vyhání :-D

20 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 19:29 | Reagovat

A dneska to bude kratší, jen dvě strany

21 Peyton Peyton | 10. října 2010 v 19:31 | Reagovat

Ale tak aspoň něco, hlavně aspoň 2 strany, tohle je prostě absťák:-D

22 Peyton Peyton | 10. října 2010 v 19:35 | Reagovat

Já už musím, takže si to asi přečtu asi až zítra, doprčic:(((

23 Peyton Peyton | 10. října 2010 v 19:39 | Reagovat

Aaaaaaa, tak ještě chvilku tu můžu zůstat, ale vážně jen chvilku??? Kdy už to bude???

24 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 19:41 | Reagovat

[23]: Pět minut, dá to zabrat :-)

25 Peyton Peyton | 10. října 2010 v 19:43 | Reagovat

No tak už nic, mamka jasně řekla, že počítač už musím vypnout, ale přečtu si to zítra neboj, pokud to teda vydržím :-DxD

26 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 19:44 | Reagovat

[25]: Tak promiň :-(

27 Lil Lil | 10. října 2010 v 19:48 | Reagovat

Kdy tu teda bude ta další kapitola, prosím???

28 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 19:49 | Reagovat

[27]: POČKEJTE!!!!!!! Snad chcete kvalitu, ne?

29 &-& = Sunny &-& = Sunny | Web | 10. října 2010 v 19:52 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama