Tohle, tohle má být básnička... V celém článku je schválně! Je tam, protože nechci, aby si ji četl ten, koho nezajímá... A je tady kvůli tobě, Ani...
Myslela jsem, že jsme přátelé,
Že k sobě budeme vždy jen veselé,
Myslela jsem, že mě máš ráda,
Myslela jsem, že ve mně máš kamaráda,
Myslela jsem, že ti můžu věřit,
Ale teď? Napětí mezi námi se nedá měřit.
Ale nebudu mlčet, jak puk,
Nebude to žádné - Ani muk!
A říkám ti to do očí,
Že se to za chvíli rychle otočí!
Plakat nebudu já, ale ty!
Ty budeš mít semknuté rty!
Nebudeš se s ním vodit za ruku,
Ty nemáš žádnou záruku!
Ale o to mi vůbec nejde,
Jen ti chci říct, že z přátelství rychle sejde.
Ty nejsi přítel, ty jsi zrádce!
Nenapadlo by mě, že nemůžu věřit své kamarádce.
Ty jsi nafoukaná blondýna,
Která nic jiného, než sebe nezná!
Ty nevíš, co je to důvěra,
A on ví jen, co je to nevěra…
Prosím, toto je autorská tvorba, jestli ji najdu u někoho na blogu, budu vraždit!




tereza.kotzianova@email.cz
... mi chodí na mail.




Pěkný:)))